Reklama
 
Blog | Petr Mareš

POTŘEBUJEME K EKOLOGICKÉMU UVĚDOMĚNÍ MÝTUS „UROZENÉHO DIVOCHA“?

O nutnosti bezodkladně se začít chovat k planetě Zemi zodpovědněji je už dnes jasné snad téměř všem rozumně smýšlejícím bytostem, tedy až na umanuté zastánce neviditelné ruky trhu a ideology modré, nikoli zelené planety. Tato ruka už ukázala, co dokáže, když se ji nechá neomezené pole působnosti a je potřeba ji co nejdříve vystřídat tou druhou – ekologičtější. Je však kvůli tomu potřeba stále udržovat romantizující mýtus „urozeného divocha“ jako typickém příkladu ekologického chování, jak vidíme například v přednáškách našich populárních ezopábitelů Jardy Duška a Mnislava Zeleného a dalších. V mnohém s nimi lze určitě souhlasit, až na pár zásadních antropologických detailů a zkreslujících zjednodušení, které pomáhají udržovat zastaralé kulturní stereotypy.

Je  známým faktem, že slovo Indián je v podstatě nepatřičný souhrnný název pro velmi různorodou nativní společnost Ameriky, který vznikl díky mýlce Krištofa Kolumba. Někteří současní američtí domorodci ho dokonce vnímají spíš jako urážku. Stejně jako oblíbený termín Šaman, byl antropology zapůjčen ze sibiřské domorodé tradice, a tudíž s původními obyvateli Ameriky nemá mnoho společného, jen podobné praktiky v přístupu ke světu nadpřirozených entit. Navíc Indián dnes nemusí mít ani péřovou čelenku a běhat s oštěpem nahý po lese, jak by si ho někteří stále rádi představovali. Což dokázali například Mayové z mexického Chiapasu, kteří právě díky využití technologie internetu globalizovali svůj boj za svobodu starat se o svůj kus pralesa sami a ne skrze vládu, která je olupovala. Není tak jejich příklad dobrou ukázkou moderního indigenního hnutí spojeného s ekologickou udržitelností a zároveň sociálně orientovanou politikou?

Dále stojí za to připomenout, že staré indiánské civilizace jako Mayové, Aztékové či Inkové, byly z dnešního pohledu otrokářskými společnostmi s represivním systémem a lidskými obětmi, které vedly dobyvačné války a plenily nepřátelské kmeny. Těžko říct, jak by celá věc kolem conquisty dopadla, kdyby vyvinuly lepší technologie, než měli Španělé. Možná bychom dnes mluvili o krvelačných „rudoších“, kteří terorizovali ubohé „bělochy“. Tím však nijak nezlehčuji vinu Španělů či Angličanů za genocidu původního domorodého obyvatelstva (nejen) v Americe, i když podstatná část jich vyhynula na nakažlivé nemoci. Chci jen upozornit, že lidí všech etnik jsou charakterově vesměs podobní a jsou mezi nimi jak dobráci, tak darebáci. Záleží jen k jaké technologii se dostanou a jak ji využijí, anebo zneužijí. Domorodci se tedy často nechovali ekologicky z uvědomění, ale z důvodu, že neměli po ruce tak ničivé prostředky. Větším uměním je dnes spíš vědomé opuštění materiálního blahobytu uprostřed „pokročilé“ civilizace.

V sebemrskačství západní civilizace a idealizaci Indiánů, co pojídají ayahuascu, aby nám „bílým hlupákům“ ukázali tu pravou cestu z krize západní civilizace, občas zacházejí ezopábitelé k tomu, že chtějí svého „neposkvrněného divocha“ držet jako „rukojmí“ v “kleci“ pralesa, a to někdy i přes jeho nezájem. Možná, aby jim zůstala možnost, odjet si za svým Indiánem až do Amazonie a načerpat od něj krom nefalšované božské many i pár nových historek, aby bylo doma zas o čem vyprávět. Nehledě na uhlíkovou stopu, kterou po sobě zanechávají, když za nimi přes oceán opakovaně létají tam a zpět. Doufejme tedy, že jde tedy jen stará známé „účel, světí prostředky“.

Tím pádem je dnes daleko účinnější strategií, než přiživovat mýtus rousseuaského „urozeného divocha“  a kát se za „zvrhlého bělocha“, začít si brát příklady bližší jako je výzkum západních environmentalistů a ekologických aktivistů, kteří k nám hovoří současným jazykem a mohou být tak i daleko přesvědčivější. Jamesi Lovelockovi v jeho konceptu Gaia – Zemi jako propojeném živém organizmu, nejde o žádné new age pseudonáboženství nebo pop mystiku, ale o vědeckou teorii, založenou na dlouhodobém pozorování propojenosti přírodních cyklů  a biodiverzity naší planety. McKibbenova kniha Zeemě., zas neméně přesvědčivě upozorňuje na potřebu lokální ekonomiky, alternativního zemědělství, zpomalení výroby a nutnost chovat se k Zemi šetrněji. Je ho aktivity za „čistou energetiku“ najdete na doméně 350.org. Svoji alarmizující funkci splnil i dokument o dopadech odpadů Oceány plastů od Sandrine Feydel. Ekoaktivistka Greta Thumberg pro změnu dokázala díky moderním médiím probudit pomocí emocí zájem o dopady lidské činnosti na klima i mezi nejmladší generací, která žije prý už jen v zajetí virtuality. A je tedy dle ezopábitelů zřejmě nenávratně ztracená.

Nejde mi zde o znevážení tradičního života jihoamerických domorodců, žijících leckde ještě jednoduchým životem a jejich spirituální poselství, jen mi přijde, že sypání si popela na hlavu za celou euroatlantickou společnost nás „hloupých bělochů“, když největším znečišťovatelem je dnes Čína nebo Indie je už trochu anachronismus z doby Vinetúa, který byl také jen fiktivní postavou. Problematickým tedy není ani Evropan, ale ani Číňan či Ind, ale neregulovaný a nenasytný globální kapitál, neznající žádné geopolitické hranice ani etnickou příslušnost. Bohužel my lidé jako konzumenti mu přitakáváme a s tím je zajisté potřeba už něco dělat. Všichni zkrátka žijeme teď a tady a plujeme na jedné lodi – Evropan, Indián, Číňan, Afričan či Australan nebo chcete-li po staru „běloch, rudoch nebo černoch“. Už však není nutné za každou cenu vytvářet pohádkový mýtus „urozeného divocha“, který je dnes bohužel občas už jen stafáží pro pobavení turistů či médiem pop mystiků.

My všichni jsme „Indiáni“ v globalizovaném světě a bojujeme o společné celoplanetární území. Záleží tedy na nás všech, jak se k Zemi postavíme a v jakém stavu ji uchováme pro další generace…HOWK!

———————–

ODKAZY:

LOVELOCK, James – Gaia – Živoucí planeta:  https://www.databazeknih.cz/knihy/gaia-zivouci-planeta-40262

MCKIBBEN, Bill – Zeemě.: https://www.databazeknih.cz/knihy/zeeme-jak-prezit-na-nasi-nove-nehostinne-planete-144812

OCEÁN PLASTŮ: https://www.csfd.cz/film/285975-ocean-plastu/prehled

350.ORG: https://350.org

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama