„Před sedmdesáti tisíci lety byl Homo sapiens jen takové bezvýznamné zvířátko, které si v odlehlém koutě Afriky hledělo svého. Během následujících tisíciletí se stal vládcem celé planety a hrůzovládcem jejího ekosystému. Dnes stojí na prahu možnosti stát se bohem a možná získá nejen věčné mládí, ale i božskou schopnost tvořit a ničit.“
Yuval Harari – ač sám historik – se ve svém non fiction bestselleru Sapiens – Stručné dějiny lidstva, pokusil o velkou syntézu společenských a přírodních věd jako jsou antropologie, politologie, ekonomie, biologie či genetika, aby se tak pokusil v kostce interpretovat značně spletitý a nahodilý příběh lidstva od zatemnělé prehistorie až po hektický dnešek. Do své práce revizionisticky integroval aktuální teorie jako je kognitivní revoluce, teorie memů, past luxusu či kvantová mechanika, aby dokázal, jak vše souvisí se vším a nic není pouhý izolovaný děj sám o sobě. Kniha tak může připomínat BBC dokudrama – Dějiny světa, kde se dají nalézt některé styčné body. Harariho poznatky však nesou navíc mnoho neotřelých a kontroverzních filozofických úvah, naservírovaných s vtipem a nadhledem. Jako by dějiny lidstva popisoval nezávislý pozorovatel z jiné planety a zkoušel předvídat, kam až to ty podivné bytosti dovedou.
Bez pochyb v knize dochází k určitým zjednodušením a zkratkám, čemuž se při takto velkoryse pojaté studii pro nejširší veřejnost nelze vyhnout. Přes to nebyl opomenut snad žádný zásadní civilizační skok jako byly objev ohně, zrod zemědělství, a tím břemeno pravidelné práce, zrod demokracie, používání, ale i zneužívání peněz, evropský kolonializmus, zahajující globalizaci naší planety, technologická revoluce či celoplanetární rozšíření virtuální sítě internetu, určující dějiny v posledním období lidské historie.
Harari vychází z premisy, že vývoj lidstva je náhodný a společenské ideje jsou jen hyperindividuální konstrukty poháněné lidskou imaginací, kterým lidé kolektivně uvěřili a začali dle nich jednat a přetvářet okolní svět k obrazu svému, někdy až k neblahým důsledkům jako jsou krvavé války či genocidy ve jménu rasy, národa či chamtivosti volného trhu, zapříčiňující nerovnost a ekologickou krizi, kterým dnes čelí naše společnost.
Svět dle Harariho tedy není determinovaný bohem, ani žádnými dalšími okolnostmi a každou chvíli se může vydat jiným, dříve netušeným směrem, jež při svém vzniku byl často dlouho přehlížen nebo potlačován, jak tomu bylo u vítězných univerzálních náboženství – křesťanství a islámu nebo politických ideologií – nacizmu, komunismu či dnes převažujícím kapitalismu. Přitom ve své době mohlo zvítězit jakékoliv jiné náboženství či způsob distribuce zdrojů, půdy a osobního majetku. Nic tedy není víc přirozené nebo logičtější, než ostatní možnosti vývojových cest.
Trefnou námitkou je autorovo upozornění, že jedním z výzkumných témat, které jsou zatím vědou opomíjené je průzkum „štěstí“, které je zásadním motorem lidského jednání přitom ho všichni berou za samozřejmost. Objektivně ho však nezajišťují ani peníze, větší blahobyt, konzum, absence válek ale ani cíleně pozitivní jednání či neomezené svobody, ale spíš buddhistická apatie k vlastním pocitům a tužbám a nezištný zájem o své okolí.
Kniha Sapiens se tam může stát dobrou vstupní příručkou pro ty, co se zajímají o život na zemi a hlavní historické mezníky naší společné civilizace, kde jsme všichni stejně důležitými aktéry na velké šachovnici světa. Žijeme tedy ve světě velkých předpokladů, ale i omezení vlastními schopnostmi a životním prostředím, které se však neustále mění. Harari však není zdaleka jen pouhým skriptorem, ale upozorňuje i na mnohé nástrahy, ale i přísliby v budoucích časech jako je genetické inženýrství, umělá inteligence nebo bionika, a tím zánik či lépe přetvoření živočišného druhu Homo Sapiens. O tom však vypráví už jeho další kniha Homo Deus.
Yuval Noah Harari – Sapiens – Stručné dějiny lidstva (Leda, 2020)
——————–
Původní článek vyšel v tištěném podobě magazínu Fullmoon v roce 2020